V New Orleans právě skončilo nejlepší období v roce – karneval. V ulicích se po tři týdny intenzivně oslavovalo, lidé tancovali, chytali korálky, obdivovali veliké nazdobené vozy a hlavně se bavili. Karnevalu se tady říká Mardi Gras – znamená to Tučné úterý, což je úterý před Popeleční středou, které karneval uzavírá. Ale tady v New Orleans se zažil název Mardi Gras pro celé karnevalové období.

Je to atrakce, na kterou se jezdí dívat lidé z celého světa. Hotely jsou každý rok naplněné k prasknutí, statistiky říkají, že běžně přijede do města až milion turistů. Nikdo si nechce ujít pověstnou jižanskou oslavu. Když jsem byla ve městě během Mardi Gras poprvé, moc jsem nechápala, proč tomu všichni věnují tak velkou pozornost a už začátkem ledna mi všichni říkají, ať se těším na březen. Pochopila jsem velmi brzy. Karnevalová nálada vás rychle vtáhne do sebe. V New Orleans jsou takové dvě hlavní části karnevalu. Jedna se odehrává na velkých avenue, kde probíhají přehlídky alegorických vozů, které mají na sobě muže v kostýmech a ti háží přihlížejícím korálky a malé levné hračky. Lidé, kteří stojí pod vozy, nadšeně křičí a dožadují se co nejvíce korálků. Po skončení několikahodinové přehlídky spokojeně odcházejí ověšení levnými plastovými tretkami, které za několik dní stejně skončí jako každý rok v koši.

<Druhá část probíhá ve slavné Bourbon street, ulici neřesti a hříchu. Tady se háží korálky /font>těm, kteří obnažují svá těla. Alkohol tu teče proudem čtyřiadvacet hodin denně, z každého domu vyřvává hudba, na barech tu tančí nejen polonahé slečny, ale i polonazí páni. To aby byla zábava pro všechny. V Bourbon je Mardi Gras opravdovým šílenstvím, právě tady se koncentrují všichni, kteří se chtějí bláznivě pobavit a ti, kteří chtějí předvést své ohromné kostýmy. Kostýmy, masky, paruky a výrazné malování je součástí karnevalu. Přímo na Tučné úterý vyrazí do ulic bez kostýmu snad jen turista, a i ten si v nejbližším obchodě se suvenýry koupí alespoň masku přes oči. Ve zmiňované ulici Bourbon dokonce probíhá soutěž o nejlepší kostýmy a zvláštní kapitolou jsou převleky homosexuálů, ty jsou zpravidla nejdokonalejší.

Dnešní podoba Mardi Gras má hlavně v USA mimo New Orleans nedobrou pověst. Lidé většinou mluví o nahotě a o tom, jak je to ubohá tradice. Když se za mnou vloni chystala kamarádka z Ohia, přijela s tím, že ji všichni varovali, aby raději do toho jižanského centra hříchu vůbec nejezdila. Tuhle pověst si přitom vytvářejí samotní turisté, kteří sem právě kvůli nezávazné zábavě jezdí. Tady mohou pít alkohol na ulici bez omezení, tady se během karnevalu může stát všechno, všechno se toleruje a je jako turisty tu nikdo nezná.

Přitom pro rodilé Neworleančany je Mardi Gras především rodinným svátkem s křesťanskou tradicí. Je to období, které předchází půstu a přípravě na Velikonoce. Na přehlídky se vydávají společně celé rodiny, traví u nic celé dny. Navozí si přepravky s jídlem, gril, skládací stoličky, někdy si dovezou dokonce i starou sedací soupravu, aby měli to největší pohodlí. Aby si pohlídali to nejlepší místo pro přehlídku, ze kterého budou blízko korálkům, jsou schopni čekat i přes noc. A to čekání se zkrátka vyplatí. Být na dobrém místě znamená vidět zblízka barevné vozy, drahé kostýmy, poslouchat nezaměnitelnou hudbu, kterou zajišťují naživo dechové kapely místních středních škol, vidět zblízka tanec mažoretek ze stejných škol a hlavně možnost nachytat si co nejvíce korálek. Je to až nepochopitelné, jak se lidí všech generací perou navzájem o zbytečnosti, které by v obchodě stály jen pár centů. Ale zároveň je až neuvěřitelné sledovat, jak bezprostředně se dokáží lidé na jihu Louisiany bavit. Ať je jim deset nebo šedesát.

Happy Mardi Gras!

Julie Urbišová, New Orleans

Sdílej