Hodnocení:

Film Press spnil svůj účel. Vyvolal diskuzi a bouřlivé reakce u tureckých diváků. Zachytil totiž práci jedné redakce kurdských novin na východě Turecka v 90. letech. Téma dodnes kontroverzní. Turecká většina totiž nerada vidí příběhy z té druhé neoficiální strany, příběhy, jak je vidí Kurdové. A přesně takovým film Press je.

Samotný film režiséra Sedata Yilmaze nebyl nijak převratným dílem, ani co se týče dialogů nebo kamery, ale důležitý je už jen kvůli tématu. Ukázal totiž, co se dělo na východě Turecka v 90. letech, kdy byly v ulicích policejní jednotky, ve městech a vesnicích probíhaly boje Kurdů a turecké armády a film naznačil i spolupráci politiků s místním podsvětím. A jakékoliv publikování toho, co se v oblasti dělo, bylo samozřejmě vládou velmi nechtěné a nepřípustné.

Redakce novin, která své příběhy posílala i do istanbulské pobočky, a tím de facto dál do světa, se tak dostává poměrně brzy do konfliktu s policií, čelí výhrůžkám a když jim nevěnuje pozornost, následují tresty. První v podobě mrtvého kolegy, následuje zatčení šéfredaktora, několik prohlídek redakce, přerušení telefonních linek, až se noviny potýkají i se zákazem oficiální distribuce v regionu. Ostatní novináři se ale přesto nevzdávají, naopak vraždu svého kolegy nafotí jako důkaz, fotky zveřejní a dál se snaží zapáleně pracovat. Ačkoliv samotný filmový příběh není skutečným vyprávěním, reálnými fakty se inspiroval, v 90. letech totiž byli novináři pod tlakem a nejeden z nich byl za nevyjasněných okolností nalezen mrtvý.

I když tento snímek, mimochodem natočený po technické stránce dost nekvalitně, mluví o nedávné a často utajované turecké historii, dává si pozor, aby u osob, které vystupují na plátně zjevně jako policisté, nedali na neprůstřelné vesty nápis policie a stejně tak na jejich auta. To by totiž také mohlo být důvodem velkých tahanic i se současnými soudy. V Turecku totiž umění není jen tak bokem mimo politickou scénu a neoplývá jakousi imunitou, ale je naopak její součástí. Vždyť hned po projekci filmu Press na filmovém festivalu v Antalyi probíhala diskuze diváků a tvůrců filmu, a skončila jak jinak než hádkou a mnoha rozčílenými tvářemi. Kurdské téma je jednou z nejcitlivějších otázek Turecka. Někomu vadilo, že film byl prokurdskou propagandou, jiný divák upozornil, že jeho režisér použil názvu Kurdistán, který podle Turků nikdy neexistoval a není tedy důvod jej používat, s těmito názory se zase dostala do konfliktu jedna novinářka a hájila právo filmařů na jejich názor a umělecký projev.

Bylo zajímavé pozorovat dva tábory lidí. Jedni se snažili podat svůj obraz o tom, co se v 90. letech dělo a jiní nechtěli otevřít oči a uši, a pro ně byl tento film jen pouhou prokurdskou propagandou. Ano byl natočen jen z jednoho úhlu pohledu a velmi jednostranně - tedy Kurdové jsou hrdinové a Turci jsou ti zlí, ale i na to má režisér právo. Vždyť většina turecké tvorby na podobná témata vychází právě z toho druhého, řekněme tureckého oficiálního pohledu. Ať má tedy turecký i třeba zahraniční divák možnost vidět obě strany a udělat si názor sám. Určitě i z tohoto důvodu dostal tento film na festivalu zvláštní cenu poroty.

Sdílej